[29.3.2023] [ČLÁNEK MEDIACE]

CO ZNAMENÁ PRVNÍ SETKÁNÍ SE ZAPSANÝM MEDIÁTOREM NAŘÍZENÉ SOUDEM?

Na úvod je třeba říci, že první setkání se zapsaným mediátorem nařízené soudem není samotnou mediací, jak je definována zákonem o mediaci.

V § 100, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, je definováno, že v některých případech, je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům soudního řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin a přerušit tak soudní řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců.

Dále také to, že v případě, že se účastníci bez zbytečného dokladu nedohodnou na osobě mediátora, vybere jej ze seznamu vedeném ministerstvem spravedlnosti předseda senátu. Po uplynutí těchto třech měsíců a nezapočetí řešení sporu prostřednictvím mediace (resp. uzavření smlouvy o provedení mediace), pokračuje soud v řízení. První setkání nelze nařídit po dobu platnosti předběžného opatření ve věcech ochrany před domácím násilím.

Odměna mediátora za toto první setkání se zapsaným mediátorem je pouze ve výši 400 Kč za každou započatou hodinu (vyhláškou daný rozsah maximálně 3 hodiny), dále také reálné náklady s tímto „setkáním“ spojené, které mohou být dohodnuty paušální částkou (viz vyhláška č. 277/20112 Sb., o zkouškách a odměně mediátora). Tuto cenu hradí strany stejným dílem. Odměna mediátora za následnou mediaci je již smluvní.

Zda je daný spor vhodný pro mediaci a příhodnost využití institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem velmi úzce souvisí s fázemi konfliktu, ve kterých se jednotliví účastníci sporu právě nacházejí. Je na každém soudci, aby dokázal co nejoptimálněji vyhodnotit, zda v dané situaci pomůže přerušit soudní řízení a vyslat strany, aby se zúčastnily prvního setkání se zapsaným mediátorem (resp. nařídit stranám první setkání se zapsaným mediátorem, a to formou usnesení, proti kterému není přípustné odvolání).

Samotnému soudci se totiž jen velmi těžko daří předem dokonale odhadnout, zda mediace povede ke zdárnému řešení kauzy, nebo zda přispěje pouze k rozčarování účastníků a doslova zbytečné práci mediátora. Vzhledem k tomu, že tento institut byl zakotven v platné legislativě v souvislosti s účinností z. m. teprve v roce 2012, je stále z hlediska praxe poměrně novou záležitostí, a má tedy před sebou ještě dlouhou cestu k možné predikci jeho výsledků.

Další podrobnosti k tomuto institutu prvního setkání se zapsaným mediátorem nařízeného soudem ve vztahu k samotnému mediačnímu procesu naleznete v knize mediace Nejen zapsaný mediátor v praxi II: právní minimum pro mediátory.

Autorka: Mgr. Ing. Pavla Ranglová │právník & zapsaná mediátorka & rozhodce & autorizovaná osoba pro „realitní zkoušku“│